Česká transpozice CCD2: klíčové změny v regulaci spotřebitelských úvěrů

Novela zákona o spotřebitelském úvěru transponuje směrnici CCD2 a má nabýt účinnosti 1. února 2027. Na koho nově dopadne a co mají poskytovatelé stihnout?

Směrnice (EU) 2023/2225 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (CCD2) přináší významné změny pravidel pro poskytování a zprostředkování spotřebitelských úvěrů, včetně některých forem odložených plateb a bezúročného financování.¹ Česká republika ji transponuje novelou zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (ZSÚ), kterou v říjnu 2026 schválil Senát. Podle znění schváleného Parlamentem má novela nabýt účinnosti 1. února 2027.

Změny nejsou pouze kosmetické. Novela zavádí zákonné omezení nákladovosti spotřebitelských úvěrů jiných než na bydlení, upravuje pravidla pro posuzování úvěruschopnosti a zpřísňuje požadavky na reklamu. Především však rozšiřuje rozsah regulace na některé formy odložených plateb a bezúročných úvěrů, které dosud podléhaly pouze omezenému režimu ZSÚ. Pro některé společnosti, které tyto produkty dosud nabízely bez oprávnění ČNB, to bude znamenat povinnost příslušné oprávnění získat.

V tomto článku se podrobněji věnujeme tomu, jak CCD2 mění evropská pravidla, kdy nová česká úprava začne platit, na koho nově dopadne, jaké povinnosti přináší a co mají poskytovatelé stihnout do 1. února 2027.

Co je směrnice CCD2 a proč nahrazuje původní úpravu

Základní rámec unijní regulace spotřebitelských úvěrů jiných než na bydlení dosud představovala směrnice 2008/48/ES. Trh se od jejího přijetí výrazně proměnil. Přibyly nové online úvěrové produkty a odložené platby a ukázalo se, že na některé druhy úvěrů, například drobné krátkodobé úvěry pod 200 EUR, původní směrnice nedopadala. CCD2 proto dosavadní směrnici ruší a nahrazuje.

Hlavní změnou je rozšíření působnosti regulace. CCD2 nově zahrnuje i úvěry pod 200 EUR, bezúročné úvěry bez dalších poplatků a některé obchodní modely typu „kup teď, zaplať později“ (BNPL). Současně však zachovává výjimky pro vybrané formy odložených plateb. Horní hranici úvěrů, na které se obecně vztahuje, zvyšuje ze 75 000 EUR na 100 000 EUR.

Vedle toho směrnice zpřísňuje pravidla pro reklamu, rozšiřuje požadavky na předsmluvní informování a upravuje posuzování úvěruschopnosti. Členským státům také ukládá přijmout opatření proti nepřiměřeně vysokým úrokovým sazbám, RPSN nebo celkovým nákladům úvěru, například stanovením jejich nejvyšší přípustné výše. Konkrétní podobu těchto opatření však ponechává na členských státech.

Členské státy musí požadavky směrnice promítnout do vnitrostátního práva. Pro poskytovatele je proto rozhodující především česká novela ZSÚ, která jednotlivé požadavky CCD2 konkretizuje a v oblastech, kde směrnice ponechává členským státům prostor pro vlastní úpravu, zavádí konkrétní řešení. Příkladem jsou číselně vyjádřené limity nákladovosti úvěrů, jejichž konkrétní výši CCD2 nestanoví.

V praxi to znamená, že poskytovatelé musí své produkty a smluvní dokumentaci posuzovat především podle novelizovaného ZSÚ, včetně příslušných výjimek a přechodných ustanovení. Samotná směrnice přitom zůstává důležitým vodítkem pro výklad české právní úpravy.

Novela zákona o spotřebitelském úvěru: harmonogram a účinnost

Vládní návrh novely ZSÚ projednala Poslanecká sněmovna jako sněmovní tisk č. 145 a následně jej postoupila Senátu (senátní tisk č. 289).² Senát novelu schválil dne 21. října 2026. Návrh nyní čeká na podpis prezidenta republiky a následné vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

Podle znění schváleného Parlamentem má novela nabýt účinnosti 1. února 2027. CCD2 přitom stanoví povinnost uplatňovat nové předpisy již od 20. listopadu 2026. Česká transpozice tak oproti požadavkům směrnice nabere zpoždění přibližně dva a půl měsíce.

Novela současně obsahuje přechodná ustanovení, která některým subjektům poskytují delší dobu na splnění nových regulatorních požadavků. Osoby, které dosud poskytovaly nebo zprostředkovávaly vymezené spotřebitelské úvěry podle § 5 odst. 3 nebo 4 ZSÚ v dosavadním znění, mohou za stanovených podmínek pokračovat v činnosti na základě svého dosavadního oprávnění po dobu 16 měsíců od účinnosti novely. Pokud v této lhůtě podají České národní bance žádost o udělení příslušného oprávnění nebo budou České národní bance oznámeny jako vázaní zástupci či zprostředkovatelé vázaného spotřebitelského úvěru, mohou v činnosti pokračovat i po uplynutí této lhůty, a to za podmínek stanovených přechodnými ustanoveními. ČNB má o žádosti o udělení oprávnění rozhodnout do 12 měsíců od zahájení řízení.

Zvláštní přechodná ustanovení se vztahují také na odbornou způsobilost. Vymezené osoby a jejich pracovníci, kteří se přímo podílejí na nově regulovaných činnostech, mají na získání a doložení všeobecných znalostí lhůtu 48 měsíců od účinnosti novely. Pro některé fyzické osoby s alespoň tříletou nepřetržitou praxí novela stanoví výjimku. Samostatně upravuje také možnost dočasně nahradit osvědčení o vykonání odborné zkoušky čestným prohlášením.

V praxi je proto nutné rozlišovat mezi účinností nových pravidel a přechodnými lhůtami pro splnění vybraných regulatorních požadavků. Smluvní dokumentace, cenové podmínky, reklama a postupy při poskytování nových úvěrů musí zásadně odpovídat novelizovanému ZSÚ již od 1. února 2027. Pro získání příslušného oprávnění ČNB a splnění některých organizačních a personálních požadavků však novela stanoví delší přechodná období.

Přechodná ustanovení upravují také režim již uzavřených smluv. Spotřebitelské úvěry sjednané před 1. únorem 2027 se zásadně nadále řídí dosavadní právní úpravou. Z tohoto pravidla však novela stanoví výjimky, zejména pro některé úvěry sjednané na dobu neurčitou a vybrané úvěry na bydlení s pevnou zápůjční úrokovou sazbou. Na ty se některá nová pravidla použijí i přesto, že byly sjednány před účinností novely.

Na koho se zákon nově vztahuje: odložené platby, bezúročné úvěry, splátkový prodej

Jednu z nejvýznamnějších změn pocítí společnosti, které dosud využívaly omezený regulatorní režim pro bezúročné úvěry. Novela ruší dosavadní § 5 odst. 3 ZSÚ, podle kterého se na úvěry poskytované bez úroku a jiné úplaty, s výjimkou určitých nákladů spojených se zajištěním úvěru, vztahovala pouze vybraná ustanovení ZSÚ. Samotná bezúročnost úvěru tak nově nebude postačovat k vyloučení povinnosti získat příslušné oprávnění ČNB. Pro bezúročné spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení však novela zachovává některé úlevy z informačních povinností týkajících se reklamy, předsmluvních informací a obsahu smlouvy.

Zvláštní režim se nadále uplatní u vybraných forem odložených plateb. Pokud odloženou platbu poskytuje přímo prodávající nebo poskytovatel služby, a to bez úroku a jakékoli jiné úplaty, může se na takový úvěr vztahovat pouze omezený okruh ustanovení ZSÚ, pokud je celá částka splatná nejpozději do 50 dnů od dodání zboží nebo poskytnutí služby. Naproti tomu odložené platby, při nichž úvěr spotřebiteli poskytuje třetí osoba odlišná od prodávajícího nebo poskytovatele služby, budou zpravidla podléhat standardnímu regulatornímu režimu spotřebitelského úvěru.

Pro velké internetové obchody jsou podmínky přísnější. Pokud prodávající není mikropodnikem ani malým nebo středním podnikem, může při online prodeji využít uvedený omezený režim pouze tehdy, pokud je odložená platba splatná do 14 dnů od dodání zboží nebo poskytnutí služby a smlouva o spotřebitelském úvěru ani pohledávka z něj nejsou postoupeny třetí osobě. Tyto časové hranice vycházejí přímo z CCD2.

Novela rovněž upravuje definici vázaného spotřebitelského úvěru, která je relevantní mimo jiné pro splátkový prodej. Jde o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení určený výhradně k financování konkrétního zboží nebo služby, pokud je prodávající zároveň poskytovatelem úvěru, poskytovatel využívá služeb prodávajícího při marketingu či sjednávání úvěru nebo jsou konkrétní zboží či služba výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.

Novela také zavádí zjednodušené posuzování úvěruschopnosti u vybraných úvěrů ve formě bezúročných odložených plateb poskytovaných přímo prodávajícím nebo poskytovatelem služby. Pokud celková výše úvěru nepřesáhne zákonem vymezenou průměrnou mzdu, postačí za stanovených podmínek posouzení založené na údajích ze systému jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, jsou-li dostupné, informacích o platebním účtu a provedených platebních transakcích spotřebitele a údajích z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti.

Spotřebitelským úvěrem naopak podle novely výslovně nejsou nájem nebo leasing bez sjednané možnosti nabytí vlastnického práva, průběžné poskytování služeb nebo dodávání zboží stejného druhu s možností průběžných splátek ani vymezené obchody se zastavárnami, při nichž provozovateli nevzniká právo na vrácení vyplacených peněz.

Pro fintechové společnosti a obchodníky je proto zásadní nejprve posoudit právní povahu jednotlivých produktů a určit, jakému regulatornímu režimu podléhají. Rozhodující bude zejména to, kdo úvěr poskytuje, zda je poskytován bez úroku a jakékoli jiné úplaty, jaká je jeho splatnost a případně zda dochází k postoupení úvěrové smlouvy nebo pohledávky z ní třetí osobě.

Cenové limity spotřebitelských úvěrů, úvěruschopnost a reklama: přehled hlavních povinností

U spotřebitelských úvěrů jiných než na bydlení zavádí novela strop ukazatele nákladovosti, zpravidla RPSN, ve výši čtyřnásobku repo sazby zvýšené o 8 procentních bodů. U vázaných úvěrů na pořízení vozidla se uplatní zvláštní způsob výpočtu, který nezohledňuje platby za pojištění vozidla. Pro výpočet se použije repo sazba ČNB platná první den kalendářního pololetí, v němž je úvěr sjednán, nejméně však 4 %.² Při současné repo sazbě 3,75 % by tak strop činil 48 %.³

Malé krátkodobé úvěry do 20 000 Kč se splatností nejvýše 12 měsíců podléhají zvláštnímu limitu. Jejich celkové náklady nesmí přesáhnout součet 2 000 Kč a částky vypočtené podle výše úvěru, sjednané doby jeho trvání a zákonem stanovené sazby. Pokud poskytovatel sjedná se stejným spotřebitelem v průběhu 12 měsíců více takových úvěrů, u druhého a dalších úvěrů se částka 2 000 Kč do limitu nezapočítává. Výjimka platí, pokud je další úvěr sjednán alespoň jeden měsíc po splacení všech předchozích takových úvěrů u téhož poskytovatele. Za porušení cenových limitů hrozí pokuta až 20 milionů Kč. Překročení limitů může mít rovněž soukromoprávní důsledky pro sjednané úročení a další platby.

Při posuzování úvěruschopnosti nesmí poskytovatel používat zvláštní kategorie osobních údajů podle článku 9 GDPR ani informace získané ze sociálních sítí. Pokud je součástí posouzení úvěruschopnosti automatizované zpracování osobních údajů, má spotřebitel právo vyžádat si od pracovníka poskytovatele jasné a srozumitelné vysvětlení tohoto posouzení, sdělit mu svůj názor na jeho výsledek a požádat o přezkum posouzení i rozhodnutí o poskytnutí nebo neposkytnutí úvěru pracovníkem poskytovatele. Pokud poskytovatel úvěr neposkytne v důsledku posouzení úvěruschopnosti, musí o tom spotřebitele bez zbytečného odkladu informovat. Je-li důvodem zamítnutí výsledek vyhledávání v úvěrové databázi, musí mu sdělit také informace o tomto výsledku, použité databázi a kategoriích údajů, na jejichž základě došlo k zamítnutí.

Novela rovněž zavádí vyvratitelnou domněnku, že spotřebitel byl v době poskytnutí úvěru úvěruschopný, pokud úvěr zcela splatil. U vybraných úvěrů na bydlení se domněnka uplatní také tehdy, pokud spotřebitel splácel sjednané splátky alespoň po dobu 18 měsíců od poskytnutí úvěru. Domněnka se však neuplatní v případě malých krátkodobých úvěrů do 20 000 Kč se splatností nejvýše 12 měsíců.

Reklama na spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení musí, s výhradou zákonných výjimek, obsahovat jasné a zřetelné varování, například „Pozor! Půjčit si peníze stojí peníze“ nebo jiné upozornění se stejným významem. Nesmí vybízet ke sjednání úvěru naznačováním, že zlepší finanční situaci spotřebitele, zlehčovat vliv nesplacených úvěrů či záznamů v úvěrových databázích na posouzení úvěruschopnosti ani nepravdivě naznačovat, že úvěr nahradí úspory nebo zvýší životní úroveň. Pokud poskytovatel nebo zprostředkovatel nabízí úvěr individuálně určený na základě automatizovaného zpracování osobních údajů, musí o tom spotřebitele informovat.

V praxi to znamená přezkoumat cenové podmínky dotčených úvěrových produktů, prověřit zdroje údajů používaných při posuzování úvěruschopnosti a aktualizovat reklamní materiály včetně online bannerů a mobilních formátů.

Co mají poskytovatelé udělat do účinnosti novely ZSÚ: checklist

Většina nových povinností se bude vztahovat na úvěry sjednané od 1. února 2027. Do té doby by poskytovatelé a zprostředkovatelé měli prověřit alespoň následující oblasti:

Uvedené povinnosti vyplývají z novely ZSÚ a souvisejících změn zákona o pojišťovnictví a zákona o distribuci pojištění a zajištění.

Z praktického hlediska je proto vhodné připravit smluvní dokumentaci, cenové podmínky, postupy pro posuzování úvěruschopnosti a reklamní materiály tak, aby odpovídaly nové úpravě již od 1. února 2027. Licenční agendu je vhodné zahájit souběžně, s přihlédnutím k příslušným přechodným lhůtám.

Co si z toho odnést

Česká transpozice CCD2 není jen novou sadou formulářů. Pro část trhu znamená vstup do licenčního režimu ČNB, pro poskytovatele spotřebitelských úvěrů jiných než na bydlení zavádí nové cenové limity a přináší přísnější pravidla pro posuzování úvěruschopnosti, reklamu a jednání se spotřebiteli ve finančních potížích. Schválené znění novely počítá s účinností od 1. února 2027. Přechodná ustanovení sice poskytují vymezeným subjektům čas na splnění některých požadavků, neznamenají však plošný odklad nových povinností.

Než začnete s úpravami, odpovězte si na tři otázky:

1. Které naše produkty budou od 1. února 2027 podléhat novým požadavkům ZSÚ a potřebujeme pro jejich poskytování nebo zprostředkování oprávnění ČNB?
2. Splňují naše úvěrové produkty nové zákonné limity nákladovosti a máme nastavené postupy pro jejich průběžnou kontrolu?
3. Jsou naše postupy pro posuzování úvěruschopnosti, předsmluvní a smluvní dokumentace a reklamní materiály připraveny na nové povinnosti?

Náš tým Special Situations průběžně sleduje vývoj transpozice CCD2 a je připraven pomoci poskytovatelům i zprostředkovatelům s právním posouzením úvěrových produktů, přípravou žádostí o oprávnění ČNB a úpravou smluvní dokumentace, vnitřních procesů a reklamních materiálů. Více o naší praxi najdete na ambit.law/special-situations.