Co investor při due diligence prověřuje: korporátní strukturu a podíly, duševní vlastnictví, pracovněprávní vztahy, smlouvy a spory. A proč se vyplatí mít to v pořádku ještě před investičním kolem.
Každé investiční kolo začíná příslibem: zakladatelé představí svůj produkt, tým, čísla a vizi budoucího růstu. Investor však potřebuje ověřit, zda realita odpovídá tomu, co viděl v pitch decku. Právě k tomu slouží due diligence. Jde o hloubkovou prověrku stavu firmy, jejímž smyslem je odhalit rizika, ověřit klíčové předpoklady investice a dát investorovi podklady pro rozhodnutí, zda, za kolik a za jakých podmínek do firmy vstoupí. Výsledky prověrky pak přímo ovlivňují výši a strukturu investice, podobu investiční dokumentace i rozsah prohlášení a záruk, které bude firma investorovi poskytovat.
Co due diligence pokrývá
Due diligence se skládá z několika se vzájemně doplňujících rovin, z nichž každá z nich posuzuje firmu z jiného úhlu. Dohromady dávají investorovi ucelený obraz o tom, do čeho vstupuje. Mezi nejčastěji prověřované oblasti prověrky patří:
- právní prověrka, která se zaměřuje zejména na korporátní strukturu a vlastnictví k podílům ve společnosti, duševní vlastnictví, smlouvy, pracovněprávní vztahy a spory
- finanční a daňová prověrka, která zkoumá účetní závěrky, stav pohledávek a závazků a správnost daňových přiznání
- obchodní prověrka, která posuzuje udržitelnost obchodního modelu, výnosnost a návratnost investice
- případně další specializované prověrky, například technická, environmentální nebo prověrka v oblasti udržitelnosti (ESG)
Právní due diligence
Právní due diligence je zpravidla nejrozsáhlejší částí prověrky. Právní tým investora zkoumá, zda je firma po právní stránce v pořádku a zda se s investicí nepojí skrytá rizika, která by mohla ovlivnit její hodnotu nebo samotnou proveditelnost transakce. V praxi se zaměřuje zejména na následující okruhy.
Korporátní struktura a vlastnictví podílů
Investor si ověřuje, kdo ve firmě skutečně drží podíly, v jakém poměru a na základě jakého titulu. Kontroluje se správnost zápisů v obchodním rejstříku, platnost smluv o převodu podílů či akcií a to, zda na podílech neváznou žádná omezení, zástavy, exekuce nebo spory. U startupů je typicky klíčová i kontrola cap table (tabulky s přehledem vlastnické struktury), podmínek zaměstnaneckých opčních plánů (ESOP) a dosavadních dohod mezi společníky (SHA). Investor tak ještě před vstupem do firmy bezpečně vidí, jaký podíl za svou investici reálně získá a zda a jakým způsobem ho práva stávajících společníků případně omezují.
Prověřuje se také, zda stanovy, společenská smlouva nebo dohoda společníků neobsahují omezení převoditelnosti, jako jsou předkupní práva, souhlas valné hromady, právo většinového společníka vyžadovat od ostatních společníků prodej za stejných podmínek (drag-along) nebo naopak právo menšinového společníka se k takovému prodeji připojit (tag-along). Tyto podmínky přímo určují, za jakých okolností bude investor schopen svůj podíl v budoucnu převést, zejména prodat.
Zjišťuje se také, zda nejsou podíly zastaveny nebo zatíženy věcnými právy třetích osob a zda nejsou předmětem soudních či jiných sporů.
Investor zkoumá i širší korporátní strukturu. Pokud firma vlastní podíly v jiných společnostech, je součástí holdingu nebo má vazby na spřízněné osoby, je třeba tyto vztahy zmapovat a posoudit jejich vliv na hodnotu společnosti a její řízení.
Duševní vlastnictví
U startupů bývá duševní vlastnictví jedním z nejcennějších aktiv. Investor proto při due diligence ověřuje, zda společnost skutečně vlastní práva ke klíčovým technologiím, softwaru, ochranným známkám a dalším výstupům své činnosti. Klíčové je přitom prověřit, jak tato aktiva vznikla a zda jsou práva k nim řádně smluvně převedena na společnost. Pokud například zdrojový kód vznikl ještě před jejím založením, může se stát, že práva k němu stále náleží zakladatelům jako fyzickým osobám, a nikoli společnosti, do které investor vstupuje.
Investor proto prověřuje příslušné smlouvy a ověřuje, zda z nich vyplývá, že společnost může tato práva duševního vlastnictví řádně využívat. Investor dále kontroluje, zda jsou ochranné známky, domény a další digitální aktiva registrovány na společnost, a nikoli na zakladatele jako fyzické osoby. Pokud například doména nebo ochranná známka patří zakladateli, případně nebyla řádně převedena od externích dodavatelů, nemusí společnost mít zajištěna práva k vlastní značce. Takový nedostatek je zpravidla snazší napravit před investicí než po jejím uskutečnění, kdy se převod práv může stát předmětem složitého vyjednávání.
Pracovněprávní vztahy
U startupů je hodnota firmy často neoddělitelná od klíčových zaměstnanců. Investor proto prověřuje v rámci pracovních smluv zejména podmínky odměňování, výpovědní lhůty a to, zda jsou sjednány konkurenční doložky. Pokud klíčový vývojář nebo obchodník může po investici odejít ke konkurenci bez jakéhokoli omezení, představuje to pro investora podstatné riziko.
Zkoumá se také, zda firma neporušuje pracovní právo, mzdové závazky, probíhající pracovněprávní spory a podmínky případných opčních plánů pro zaměstnance. Správně nastavený zaměstnanecký opční plán (ESOP) motivuje klíčové zaměstnance zůstat a růst s firmou. Pokud takový program ve společnosti chybí, může být jeho zavedení důležitým krokem k udržení klíčových lidí.
Smlouvy a spory
Investor prochází klíčové smlouvy společnosti se zákazníky, dodavateli a obchodními partnery. Zaměřuje se na to, jak dlouho smlouvy trvají, za jakých podmínek je možné je ukončit a zda neobsahují například ustanovení, která by umožňovala druhé straně smlouvu vypovědět při změně vlastníka (tzv. change of control doložky). Důležité je posoudit, jaký dopad by případná ztráta klíčového zákazníka nebo obchodního partnera měla na podnikání společnosti. Součástí prověrky je také identifikace probíhajících i potenciálních právních sporů. Investor zjišťuje, zda společnost čelí žalobám, reklamacím nebo správním řízením, v jaké fázi se tyto spory nacházejí a jaké finanční důsledky pro společnost mohou mít.
Shrnutí
Každé zjištění z due diligence může ovlivnit podobu celé transakce a závažnější nedostatky mohou rozhodnout i o tom, zda investor do společnosti vůbec vstoupí. Právě proto se vyplatí tento proces nepodceňovat. I zdánlivě drobné chyby při převodech podílů mohou zpochybnit, komu společnost skutečně patří nebo zda lze podíly bez komplikací převést na investora. Stejně tak se může ukázat, že společnost nevlastní práva k technologiím nebo značce, které jsou jedním z hlavních důvodů, proč se o ni investor zajímá.
Zjištěné riziko ztráty klíčových smluvních partnerů, probíhající soudní spory nebo nevhodně nastavené zaměstnanecké podmínky pak mohou při včasném zjištění vést k požadavku investora na snížení ceny, přísnější prohlášení a záruky, vytvoření ESOP programu ve společnosti nebo jiné dodatečné podmínky v investiční smlouvě.
Due diligence report proto není jen formalitou, ale klíčovým podkladem pro investora, který mu umožňuje posoudit skutečný stav společnosti, odhalit případná rizika a promítnout je ve svůj prospěch do podmínek investice.
